1. Peříčko holubí, létáš tu povětřím,
víc už tě nespatřím odletíš dál bůhví kam.
2. Peříčko holubí, létáš tu povětřím,
prý už mu nepatřím, smutně ti zamávám.
R: Dávno tvůj osud znám, někdo tě opustil,
tvůj bílý osud mám, k zemi mě upustil.
Kdopak tě polapí, peříčko holubí.
Vítr tě potrápí a déšť tě zahubí.
3. Peříčko holubí, létáš tu v okolí,
víc mě nic nebolí, dálku tvou v sobě mám.
R: Dávno tvůj osud znám, někdo tě opustil...
4. = 3. (o 1/2 tónu výš)
