1. Jenom ty dvě knížky zbyly mi po tobě,
nikdy jsem je neotevřel, takže nevím, co v nich je,
vlastně nevím jistě, zda mám je dosud obě,
abych pravdu řekl, nevím, kdo kdy dal mi je.
2. Stojím jako vždycky i dneska na tom místě,
stojím tamtéž, kde jsme stáli častokrát,
abych pravdu řekl, tak nevím vůbec jistě,
odkud znám to místo a proč ho mám tak rád.
3. Možná, že mi zbyla po tobě píseň tato,
možná, že ji ale znám jen z učebnic,
abych pravdu řekl, tak musím míti za to,
musím míti za to, že nezbylo mi nic ...
