Celý rok a půl nejméně, dam-dam, dam-dam
chodil jsem s kytkou k Marléně dam-dam, dam-dam.
Její láska chytá rez,
kdoví, s kým pak se toulá dnes,
už jí nemám, nemám rád,
není o co stát.
Pak jsem chtěl pro blond Kristýnku, dam-dam, dam-dam,
koupit pár malých prstýnků, dam-dam, dam-dam.
Její láska chytá rez, kdoví, s kým pak se toulá dnes,
už jí nemám, nemám rád, není o co stát.
Její láska chytá rez,
kdoví, s ký-ým se toulá dnes,
už jí nemám, nemám, nemám rád,
není o co stát.
Co mám teď ale Pavlínu, dam-dam, dam-dam,
chutnám s ní život bez blínu, dam-dam, dam-dam.
Její láska nezná mez, voní líp než to umí bez,
stěží, stěží umí lhát, a já jí mám rád.
Její láska nezná mez, voní lí-íp než májový bez,
stěží, jenom stěží umí lhát, a já jí mám rád.
Její láska nezná mez, voní lí-íp než májový bez,
stěží, jenom stěží umí lhát....
(do stratena)
