capo II
1. Byla jednou jedna jehla
a pak taky bílá nit.
Jehla se však ani nehla,
když s ní ta nit chtěla šít.
Co se s ní nit nahádala,
co s ní chudák zažila,
jehla se s ní nepárala,
vždy se někam zašila.
2. Tak se jednou opět stalo,
že jehla nit namíchla,
když se k šití schylovalo,
tak to prostě zapíchla,
a tak ani nepostřehla,
že jí řekla bílá nit,
že je zlá a tupá jehla
a že hodlá odejít.
3. Jak nit řekla, tak se stalo,
bez hádek se obešla,
nic ji k jehle nevázalo,
rozloučila se a šla.
Byla by mě překvapila,
kdyby byla nezdrhla,
stejně by nic neušila,
i kdyby se přetrhla!
