Zdálo se mě milá, zdálo včera k ránu, já musel do vojny vandrovat kvůli pánu,
že z tebe a tvojí lásky zbyl jenom vlas, co sis ho ustřihla, abych já vrátil se zas.
Zdálo se mě milá, že já jsem to štěstí měl, než vrátil se zpátky, tak kousek mě tam odumřel
jakoby ve válce ze mě kousek tam pad´ , z pitomejch iluzí zbyl jenom po lásce hlad.
R: Náj, naj ……..
Zdálo se mě milá o tej naší době, o tom co schovává každej uvnitř v sobě,
o tom, že lidi jsou lidi a v tom že to je, že věci hezký si schovávaj do pokoje
R: Náj, naj ……
Zdálo se mě milá, že byly písničky dřív, co srdce vymetly tak jako špinavej chlív,
o tom že přestože písniček je pořád víc, tak se míň zpívá a míň už si máme co říct
R: Náj, naj ……..
