1.A byli dva,každý jim záviděl,že spolu světem mohou jít.
A bylidva, on králem stát se chtěl a ona královnou mu být.
A byli dva,spolu vstávali a spolu chodili i spát.
A byli dva,písničku,kterou znal, zpíval pro ni rád.

Já ti dám kvítečků pár,
až mi dáš svých dlaní žár.
Já ti dám kvítečků víc,
až mi dáš k polibkům líc.
Já ti dám kvítečků lán,
mi dáš své lásky džbán

2.A byli dva,často se vídali a léta začali se znát.
A byli dva,jak dny se střídali,přestal jí říkat:"Mám tě rád."
A byli dva,každý svou pravdu měl a za každou cenu musel mít.
A byli dva,on zapomněl co chtěl a ona zapomněla chtít.

Já ti dám kvítečků pár,
až mi dáš svých dlaní žár.
Já ti dám kvítečků víc,
až mi dáš k polibkům líc.
Já ti dám kvítečků lán,
mi dáš své lásky džbán