R: Půjdem za sedmero řek a za sedmerý stín,
tam, kde neplatí se nájem,
přejdem sedmerý háj, pak poznáme ten kraj,
a tam věčné léto najdem.
1. Mám v tom kraji svou horu kouzelnou,
můj táta, děd ji znají,
snad už za deset nebo za sto let
jí někdy jméno dají,
pod tou horou je rohů hojnosti
pro všechny, v září, v máji,
a kdo chuť má, ať se nezdráhá, ať s námi si o ní zazpívá,
v tom věčné léto najdem.
R:

2. Kdybych náhodou cestu zapomněl,
to smíte mít mi za zlé,
snad jste příhodu s horou kouzelnou
nebrali zcela vážně,
kdyby někdo z vás tuhle horu znal,
ať nemá to jen za své,
a když chuť má, ať se nezdráhá, ať s námi si o ní zazpívá,
v tom věčné léto najdem.
R:
R: + věčné léto najdem ...