Návrat

1. Rád chci jít i tmou,
zlý mraky může vítr hnát,
jenom tu svíci maličkou,
nech ji dál za svým oknem plát.
R: Podzimní déšť zem smáčí stále hloub,
až k ránu stopy uplavou,
lidé jen chvíli pláčí, dále jdou
a paměť mají děravou.

2. Prám je život náš,
kluzký a vratký, lásko má,
v bouři plují snáz
ti, kteří spojí prámy dva.
R: Podzimní déšť zem smáčí stále hloub,
až k ránu stopy uplavou,
uplavou přes bodláčí, řeky proud
schová je pod svou hladinou.
*: Dál cestu znám, proč mám v botách divný závaží,
zbývá mi jen tvých slůvek pár, loňský nádraží.

3. V tváři smutek máš,
zůstáváš stejný, já to vím,
dál se větru ptáš
a mlčení ti odpoví.
R: Ke slunci dlaň svou vztáhni, vidíš ji,
a ráno voní nadějí,
zítřek je málo známý, nech jej být,
v bouři se můžeš u mě skrýt.
*:

4.=1.
R: Svět víc nám zkrásní spomínkou,
návrat je nocí k ránu plout,
láska má cenu zvláštní, napsanou
na bílém lístku ze stran dvou.